Jak válčíme...
Co je zatím nového? Angie má po kastraci, 14.3. byl ten osudný den. Zvládla to báječně, a jsem na ni hrdá :)
Samozřejmě se to neobešlo bez hysterického výstupu u injekčních stříkaček, ostatně jako vždy, ale všechno bylo nakonec v pořádku a marodka se léčí v teple domova :) Na kontrole jsme byli pochválení, že se nám to učebnicově hojí, snad to tak i zůstane. Jsem ráda, že to máme za sebou, hlavně pro mě to byly nervy, ale teď jsem klidná i za Angie, nejen ze zdravotních důvodů, ale i kvůli Grimmovi, nehrozí nám šílení při hárání, jupí. Aspoň teda ne u Angie :)
Musím pochválit i Grimma, protože jsem čekala, že bude na malou skákat jako obvykle a bude si chtít hrát, ale překvapil mě tím, že jí jen olízal čumáček a nechal ji. Asi mu pach dezinfekce dal najevo, že není všechno v pořádku a má si dát odchod :)
Jinak, za necelý týden nás čeká výročí Grimmova sedmi měsíců života, to to letí. Dárek dostal už teď dopředu, tak holt na narozky jen nějaké to ňamíčko :)
Začíná pomaličku "lézt" do puberty, na přivolání se kolikrát jen tak otočí a tváří se jako "Kdo, já?" Ale není to pořád tak strašný, naučili jsme se nový povel "Plácnem si" a "Ahoj", bohužel "Lehni" nás pořád nějak nebaví :), ale bojujeme dál. Nově jsem si vzala jako pomůcku klicker, takže se učíme oba dva :)
Jen tak pro porovnání velikosti Grimmova dárku a malé prťavky :)
