Mantrailingový víkend v Žebětíně, 28+29.6.2014
Poslední červnový víkend patřil dlouho očekávanému tréninku mantrailingu. Sraz byl v 9 hodin na našich oblíbených loukách. Protože náš ó velký mantrailingový guru měl svátek, nachystaly jsme pro něj s Romčou překvapení v podobě mantrailingového dortu. Trénink byl tedy odložen a ránní přírodu vyplnily zvuky mlaskání a škrábání plastového nádobí.
Po sladké snídani jsme šli konečně na věc. Z naší smečky šla první Angie. Na začátek dostala lehčí rozehřívací stopu, kterou moc pěkně zvládla. Pak šel do akce Grimm, který sice byl trošku roztržitý, ale kladeče si našel.
Na řadu přišly i naše oblíbené kolíky, které Grímmovi minule pěkně šly. Grimmečkova roztěkanost však byla vidět ještě u prvních kolíků, nebyl si moc jistý, druhý pokus už ale zvládl krásně a s jistotou si došel pro kladeče.
Před Angie byla vzápětí postavena velká výzva, když šla vyhledávat dětského kladeče. Obecně k dětem nemá důvěru, že hledá prcka ale netušila a tak vyrazila po stopě jako divá. Když kladeče našla, zarazila se a začala poštěkávat, aby mu nahnala strach větší než měla ona sama, touha po krabičce s dobrotama ale byla silnější, a tak překonala strach a pro odměnu si došla. Byla jsem moc ráda, že to ustála, hlavně v rámci socializace, kde jsme úspěšně spojili objekt strachu s pozitivní krabičkou plnou sýru :)
Byli jsme i svědky nevšední Cassinovy stopy. Na tréninku byla přítomna i motorka, a tak Luboš vymyslel stopu, kdy kladeč přejel na motorce přes pole a Cassino pak šel hledat. Myslím, že nejen já jsem koukala jak vyoraná myš a smekla před jeho výkonem svůj imaginární klobouk. Je to prostě borec...
Protože bylo strašné vedro a dusno, přestali jsme trápit hafany a šli sami sebe potrápit na pivo a oběd. Příjemný den jsme zakončili příjemným posezením, výborným vínem a úžasnými placičkami u Jarky a Luboše, načež jsme se odvalili domů a odpadli, abychom sbírali síly na další den.
Ten začal opět školením miminek, když pak přišla na řadu Angie, došlo k neočekávanému odložení trailu strážci zákona, kteří přijeli zkontrolovat, jak nám jde cvičení. Pan myslivec, který nás zná, nám totiž moc fandí a drží nám palce, a tak se chce vždycky ujistit, že jsme v bezpečí a pro jistotu nás vždy nechá hlídat :)
Po kontrole šla Angie konečně na řadu a neplánovaně tak měla jako úplný začátečník starší stopu, kterou ale zvládla moc pěkně.
Starší stopa ten den čekala i Grimma, který si dal napřed jednu klasickou, kde dostal i lom, který potřebuje trénovat a krásně si ho vypracoval. Bylo krásně vidět, když narazil na lom, hlava mu okamžitě "vystřelila" správným směrem, byla radost s ním jít :)
Už zmiňovanou starší stopu taky zvládl, nakonec jsme mu museli trochu pomoct, protože sice pěkně došel k místu kde kladeč byl, ale zmátl ho kladečův pach rozfoukaný všude kolem. Stačil jeden krůček správným směrem a hned se chytil a pro kladeče si došel. (Poznámka pro mě: Až tady jsem opravdu poznala, kolik takový malý krok správným směrem udělá, a jak na to psík reaguje,tyy jo.)
Anginka si pak dala ještě stopičku s jedním falešným kladečem. Luboš si dělal legraci, že teď poznáme, jestli opravdu stopuje, nebo si jen tak hraje, a ejhle, stopa byla vypracovaná krásně a s úžasným drivem. Musím uznat, že je líp motivovaná jak Grimm.
Poslední stopu taky zvládla dobře, kladeč jí dřepěl uprostřed pole, žádné křoví. Sice si taky trochu zaštěkala, štěkna moje uřvaná, ale pro odměnu se odvážila. Celkově mi udělala velkou radost a sklidila i chválu od Luboše, což mě těší o to víc.
Grímma oproti tomu neměl vůbec svůj den. Starší stopa ho evidentně vysála a v kombinaci s horkem mu nešly ani kolíky, oba pokusy skončily špatně. Netrápili jsme ho teda, a nakonec si dal jen odbíhanou s tetou Romčou aby měl z práce dobrý pocit a dostal extra bonus v podobě honičky s tetou a se mnou na poli, takže jsme skončili pozitivně a to je hlavní. Věřím, že příště se mu bude zase dařit.
Byl to moc fajn víkend s příjemnýma lidičkama a pejskama a těšíme se na další hledání :)